Pokud člověk začne vyhledávat na webu informace o tepelných čerpadlech, nabyde brzy dojmu, že tolik odborníků na tuto technologii nemá snad žádný stát na světě. Inu, internetová anonymita a lidská vlastnost opakovat co slyším, i když tomu nerozumím, dělá divy. Bohužel praktické zkušenosti pisálků jsou asi tak důvěryhodné jako majetková přiznání našich politiků. Koukněte proto raději např. na www.abeceda-cerpadel.cz, kromě našich stránek další z objektivních webů. Od roku 1997 jsme již nasbírali trochu zkušeností z více než 450 instalací a servisování tepelných čerpadel, víme, jaká řešení fungují. Proto byste mohli k našim informacím pojmout trochu důvěry. Navíc polovina lidí z naší firmy má doma tepelné čerpadlo IVT, kdyby nebyla spokojenost, utloukli by mě. My sami máme doma od roku 2005 IVT Greenline C6 + zemní kolektor.
Takže do toho:
1) DOTOP V ZIMĚ aneb Je tepelné čerpadlo opravdu tak slabé a neduživé, že potřebuje pomoc?
Nevím, proč je v povědomí lidí tak silně zafixováno, že tepelné čerpadlo v zimě dům nevytopí a rozsvícení kontrolky elektrického dotopu by mělo být důvodem k srdeční zástavě majitele. Tyto obavy pramení pouze z neznalosti funkce a neochoty vzít si do ruky kalkulačku a katalog výrobce.
Není problém nadimenzovat tepelné čerpadlo tak, že i v třeskutých mrazech budete doma běhat spoceni ve spodním prádle a bez pomoci dotopu. Měli byste být podle obecného povědomí nadmíru spokojeni. Pokud budete číst dál, nebudete.
Jeden dům, dvě řešení. Silnější kompresor navržený pro -15°C bude mít příkon 1,7 kW, spotřeba při ročním chodu 2.500 hod je tedy 10.625 Kč. Slabší kompresor pro -7°C má příkon 1,3 kW a spotřeboval by 8.125 Kč + 100 hodin 3kW dotopu za 750,- Kč = 8.875 Kč / rok. Výsledek? Slabší tepelná čerpadla s dotopem a bodem bivalence -7°C ( orientační výpočtová teplota pro připínání pomocného zdroje ) Vám paradoxně ušetří 1.750 Kč. Nemluvě o tom, že po 3/4 topné sezóny ( průměrná teplota v tomto období je na Chebsku +2,6°C, nikoliv -15°C ) nebude silnější kompresor vědět, co s přebytkem své síly. Rychle natopí, vypne, rychle natopí, vypne....
Krátká cyklování a časté starty znamenají pouze jediné - předčasné úmrtí kompresoru. Dalším mínusem předimenzovaného ( = zbytečně silnějšího ) tepelného čerpadla je jeho vyšší cena a v případě země/voda i delší a dražší kolektor.
Shrnuto: dimenzování tepelných čerpadel má svá léty ověřená pravidla. U správně navrženého tepelného čerpadla pár hodin elektrického dotopu ve velkém mrazu nezruinuje Vaši peněženku, naopak se Vám odmění celkovou nižší roční spotřebou a delší životností kompresoru proti předimenzovanému stroji.
2) ZAMRZLÁ ZAHRADA aneb Zemní kolektor jako Roundup - ničitel vegetace?
Že mají Češi bohatou fantazii a že se fámy šíří rychlostí světla dokazují údajné tisíce zamrzlých zahrad po celé republice. Ve skutečnosti mi zatím nikdo nebyl schopen alespoň jedno takové konkrétní "kluziště" ukázat. Vysvětlím proč. Neexistují.
Správně navržený zemní kolektor má sice na konci topné sezóny teplotu kolem 0°C nebo lehce pod ní, ale po pár jarních dnech už v něm naměříte +5°C a v létě dokonce přes +15°C. Za ledem v létě tak budete muset vyrazit na Vlčí jámy u Blatné, doma na zahradě ho opravdu nenajdete. Sami máme pod zahradou zemní kolektor už od roku 2005 a lišejník sibiřský se nám tam fakt nevyskytuje.
Shrnuto : buďte bez obav, co zasadíte, to Vám poroste. Z plusových teplot se Vám opravdu led neudělá.
3) NÁVRATNOST 20 let aneb Nejsem magor, abych vyhodil prachy do luftu
Nevím, jaký erudovaný ekonom vypustil právě toto číslo do světa, ale vypadá to opět na panelákového Všeználka Anonymního. Pokud budeme vycházet z informace souseda, že topení v kamnech ho stojí jen 15.000 Kč ročně za náklaďák dřeva a zapomene vyčíslit půlroční dřinu se štípáním a skladováním, je zbytečné s tímto pohledem polemizovat.
Naštěstí si řada lidí uvědomuje, že už je 21. století, a nechtějí trápit sebe ani zbytek rodiny od jara do podzimu přípravou dřeva nebo skládáním uhlí do sklepa, vypadajícího jak peklo z Drdových Dalskabátů. Chtějí spolehlivé bezobslužné topení a sní o možnosti odjet v zimě na týdenní lyžovačku, aniž by museli angažovat na přikládání souseda nebo po návratu rozmrazovat zamrzlé rozvody.
Nejčastějším konkurentem tepelného čerpadla bývá plynový kondenzační kotel, pokud je přípojka plynu k dispozici. Buďme ale objektivní a vyčísleme náklady na plynovou kotelnu poctivě se vším, co k tomu skutečně náleží. Není to totiž jen kotel z e-shopu za 60.000 Kč, nýbrž také přípojka plynu z pilíře do domu, připojení na otopný systém a na rozvod vody, elektrické připojení + venkovní čidlo + pokojový termostat, odkouření, revize kominíka, revize elektrického připojení, revize plynaře, spuštění autorizovaným technikem, a bác - máme tu součet cca 120.000 Kč a možná i více. Jestliže instalace kvalitního tepelného čerpadla s teplou vodou pro běžný RD stojí cca 270-320.000 Kč a úspora takového domu činí propti plynu cca 30.000 Kč/rok, umořit 150-200.000 Kč rozdílu pořizovacích nákladů trvá 5-7 let.
Shrnuto: pokud objektivně započítáte do rostoucích cen tuhých paliv i práci a ve variantě plynu kompletní náklady na celou kotelnu, návratnost do 7 let je naprosto reálná.
4) ŽIVOTNOST 10 let aneb Než něco ušetím, už musím pro nové
Další skvěle vykrmená kachnička: po dobu životnosti tepelka musím střádat do prasátka na nové, protože za 10 let ho můžu hodit ze stráně (ti, co recyklují, do sběrného dvora ). Ano, i to může být realita, ale pouze pokud sáhnete po levné atrapě tepelného čerpadla zejména vzduch-voda za pár desítek tisíc. Nekvalitní komponenty vystavené extrémním povětrnostním vlivům v létě v zimě, s kompresorem, snažícím se na pokraji zhroucení vyždímat z mrazivého vzduchu horkou vodu pro Vaši vanu, s univerzální regulací, která neumí zohlednit, že i kompresor má "své dny".
Jaká je tedy skutečná životnost kvalitního tepelného čerpadla? Určitě tušíte, že rozdílná pro systém vzduch-voda a země-voda. V obou případech ale odpovím protiotázkou : "A na životnost jakého konkrétního dílu se ptáte?" Nevím, jak jinde, ale u IVT je každá pokažená součástka vyměnitelná za novou.
Nelze tedy hovořit o celkové životnosti tepelného čerpadla, ale o životnosti jednotlivých dílů. Je to podobné jako v autě, také hned neběžíte pro nový vůz, když Vám klekne alternátor. Ze servisní praxe máme vyzkoušené, že mašiny od IVT vydrží fakt hodně (musím zaťukat - za 13 let jsme doma na Greenline C6 vyměnili pouze jedno čidlo za 1.000 Kč ). Takže můžete mít v kotelně stále šlapající tepelné čerpadlo třeba 40 let, pokud Vám nebude vadit, že v té době o něj začne projevovat vážný zájem technické muzeum.