Nenechte se odradit vy, kteří nemáte pozemek na zemní kolektor a po tepelku toužíte. Ale měli byste vědět vše. Marketingovými mágy do nebes či ještě výše vyzdvihovaný a proto laicky nejpoptávanější systém ( viz Rady pro výběr ) je ve skutečnosti z dlouhodobého pohledu mezi svými kolegy provozně tím nejhorším. Účinností, spolehlivostí i životností.
O co tedy jde doopravdy? Zdrojem tepla je venkovní vzduch, nasávaný do výměníku tepelného čerpadla. Shodneme se tedy, že jde o nestabilní systém s velmi proměnlivým výkonem právě v závislosti na počasí = s nejnižší účinností v době, kdy potřebujete topit nejvíc.
Zájemcovo oko potěší parádní provozní hodnoty, udávané většinou pro ideální účinnost tepelného čerpadla ( venku +7°C a teplota topné vody +35°C ), leč ne pro úplně běžné podmínky při skutečném topení. Výkon, klesající úměrně s venkovní teplotou, je proto doháněný přídavným elektrokotlem. Argument, že dnes umí tepelná čerpadla pracovat až do -20°C si nevykládejte jako technický zázrak. Neznamená to nic víc, než že moderní kompresor ve venkovní jednotce už je vyhřívaný a nemusíte proto hlídat teploměr a vypínat TČ jako v počátcích. Ale jen pošetilec by si dělal iluze, že horká voda bude i v tomto případě vyrobena s topným faktorem 3,5 jako u tepelného čerpadla země-voda. Reálně 1,5 až 1,2. Naštěstí se prý globálně otepluje, tak se spotřeba možná jednou vyrovná s "kolektory" ( i když po zimě 2016/17 čekejme zase prohlášení "vědců" o nástupu doby ledové ).
Co na nás ale dělá větší bu-bu-bu než zvýšená spotřeba je složitější konstrukce, menší životnost, vyšší poruchovost, obtížnější opravitelnost, dražší servis atd atd... Jako všude i u tepelného čerpadla platí co uvnitř není se nerozbije.
Pokud máte k dispozici volný pozemek ( plochu spočítáme, běžně mezi 250-350m² ), rozhodnutí opravdu zvažte. Cena tepelného čerpadla země-voda je dražší "jen" o práce na plošném kolektoru ( 35-70.000 Kč ). Ale Vy bez pozemku nezoufejte, proti plynovému kondenzačnímu kotli nebo elektrokotli je i vzduchové čerpadlo svou spotřebou naprostý king.
1) odpadá realizace zemního kolektoru nebo vrtu
2) proti plynu nebo elektrice poloviční spotřeba
1) nízká účinnost a vyšší spotřeba až o 25% proti tepelným čerpadlům se zemním
kolektorem do doby, než nastane globální oteplení ( nestabilní výkon v
závislosti na počasí. Čím chladněji, tím větší spotřeba a nižší výkon,
doháněný dotopem nebo zvýšeným příkonem kompresoru )
2) odtávání námrazy teplou vodou, kterou si půjčí z Vaší topné soustavy
3) citlivé umístění ( hlučnost = pozor na netopýří ucho souseda a stížnost na úřad hygieny )
4) kratší životnost ( mráz, déšť, slunce, práce součástek v extrémních podmínkách -15 až +35° )
5) složitá konstrukce = vyšší poruchovost proti tepelnému čerpadlu země voda = drahý pozáruční servis
6) nízká výstupní teplota vody v zimě jen z kompresoru, doháněno dotopem
7) vyřešení nezámrzného odvodu kondenzátu z venkovní jednotky ( až 20 litrů / den )
8) u systémů split nutná každoroční revize těsnosti chladivového okruhu ( zákon 82/2002 nařízení ES 1005/2009 ) !!!
9) u systémů s výrobou teplé vody ve venkovní jednotce nutno z ní v zimě při výpadku proudu vypustit vodu, jinak výměník zamrzne a prásk. Škoda za desítky tisíc Kč. Glykol to neřeší, vysoká hustota snižuje účinnost celého systému.
10) nedejte na argumenty prodejce, který umí jen "vzduchy". Nemůže být objektivní, neuživil by se.